Zimní zahrada je soukromá zelená oáza klidu

Obchodní lodě přivážely z dalekých cest a exotických zemí například citrusové plody, které v 16. století představovaly vrchol zvláštnosti a luxusu. Nově vznikající skleníky či oranžérie, kde bylo možné exotické rostliny pěstovat, se stávaly rozšířenou módou a žádaným doplňkem každé palácové či zámecké zahrady bohatých měšťanů a feudálních šlechticů.

Skleníky a oranžérie

Koncem 18. století se začal účel zimních zahrad rozlišovat. Prosklené budovy sloužily k pěstitelským pokusům a souběžně s nimi vznikaly skleněné přístavby ke stávajícím obytným domům. Byly to předchůdkyně dnešních zimních zahrad.

Nebývalý boom zimních zahrad přišel o dalších sto let později s průmyslovou výrobou oceli a skla. Venkovská sídla a paláce tehdy zaplavily konstrukce kombinované z litého železa a skla. Výmluvným příkladem byla neuvěřitelná stavba Křišťálového paláce v Londýně pro světovou výstavu v roce 1851. Byla to na tu dobu mistrovská konstrukce zastřešující plochu přes sto tisíc metrů čtverečních. Rozhodně se tento velkolepý projekt stal inspirací pro výstavbu několikametrových zimních zahrad u sídel dobře zajištěných rodin.

Tehdejší nedokonalá technika a izolační účinky omezovaly však obytné využití zimních zahrad jen na několik letních měsíců, neboť pobyt v zimních měsících vyžadoval také důkladné zimní oblečení. Společenský život na konci 19. století se pod heslem „Návrat k přírodě“ přesunul opět do volné přírody, kde se hojně pěstovaly společenské aktivity v parcích.

Historie zimní zahrady je však ještě mnohem starší a spadá až do století před naším letopočtem. Dokládají to například visuté zahrady Semiramidiny. Nyní je však podoba zimních zahrad zcela jiná. Jde především o prosklenou místnost, která se stala součástí obytného prostoru.

Plynulý rozvoj a novodobá renesance zimních zahrad přišla až v 80. letech minulého století zásluhou moderního technologického pokroku v oblasti konstrukcí a materiálů a především vyspělé doplňkové techniky, k níž patří klimatizace, stínění a zejména vytápění. V současné době je prakticky možné cokoliv, neboť počítače zařídí a naplánují téměř jakýkoliv požadavek pro naplánování supermoderní zimní zahrady.

Zimní zahrada současnosti

Účelem dnešních zimních zahrad je stále touha po těsnějším spojení s přírodou v průběhu celého roku, ale přidává se také rozšíření obytných prostor, kde je možné nejen odpočívat, ale také se věnovat pěstování různých druhů rostlin, především pokojových.

Ta pravá zimní zahrada je prosklená místnost plná květin, která dopřeje stále zelenou přírodu i za chladných zimních měsíců. Přívětivá atmosféra, kterou rostliny umí navodit a jejich symbióza se světlem dává zapomenout na zimu venku a rozhodně přidá dobrou náladu i v jinak zakaboněných dnech, když hodně prší nebo je venku značně blátivo. Pak určitě oceníte možnost vypít si v klidu šálek kávy sami nebo v kruhu přátel ve vaší soukromé zelené oáze.

Vytápění a klimatizace
Celoročně užívané zahrady coby plnohodnotné obytné místnosti musíte samozřejmě vytápět. Nejběžnějším způsobem vytápění je klasický radiátor, ale další možností je podlahové topení. Nejdražším, zato nejelegantnějším řešením jsou konvektory umístěné v podlaze. Pokud máte zájem v zimní zahradě pěstovat exotické a tropické druhy rostlin, budete se muset postarat o zajištění vyrovnaného mikroklima. Optimální teploty jsou od 24 do 26 stupňů Celsia. Teploty v nevytápěných zahradách a zasklených lodžiích jsou však jen o něco málo vyšší, než teploty venkovní. A jestli k tomu už několik nocí venku mrzne, jen to praští, pak bude potřeba do zimní zahrady umístit přídavné vytápění. Jde sice o náklady navíc, ale jinak vám rostliny umrznou. Sezonní nevytápěné zahrady nejsou tak finančně náročné jako vytápěné zahrady využívané celoročně, ale exotické rostliny v nich nevypěstujete.

Konstrukce a skleněné výplně

Zimní zahrady mohou mít konstrukce plastové, které jsou vyztužovány ocelovými profily, aby měly vyšší pevnost. U těchto konstrukcí oceníte skoro nulové nároky na údržbu a poměrně nízkou cenu. Jinou možností je dřevěná konstrukce vyrobená z lepených hranolů, pro kterou se používá převážně dřevo borovicové, smrkové, dubové, ale i jiné druhy dřevin. Dá se říci, že v posledních letech dřevěné konstrukce snížily svoji náročnost na následnou údržbu, zvláště co se týče obnovy nátěrů.

K výrobě konstrukcí zimních zahrad se používá i hliník, jehož podstatnou výhodou je materiálová stálost, která zajistí, že i po letech používání půjde stále snadno otevírat a nebude nikde drhnout. Hliník je podobně jako plast vhodný všude tam, kde je předpoklad velkého zatížení v podobě vlhka. Navíc je to samonosný materiál, a proto se hliníkové konstrukce vyznačují subtilností. Současný trh nabízí velmi žádané zimní zahrady, jejichž konstrukci tvoří sloupky z vrstveného dřeva s venkovním krytím hliníkovými lištami. Podobně jako plast totiž hliník nevyžaduje prakticky žádnou údržbu.

Prosklení celoročně obývaných zimních zahrad musí tvořit kvalitní sklo, které nepropustí teplo ven, a výrazně se tak podepíše na zlevnění provozu zahrady. Tento požadavek splňují izolační trojskla s dutinou vyplněnou inertními plyny. Tato skla mají koeficient prostupu 1,1, který je považován za standard. Pokud máte zahradu nevytápěnou, je možné využít sklo s vyšším koeficientem. Do svislých stěn se používají skla vyznačující se vlastností, která umožňuje propouštět sluneční záření.

Střechy a větrání

Na střechy obou typů zimních zahrad – celoročních i sezonních – je doporučeno používat skla se speciální měkkou pokovenou vrstvou, u kterých je zaručena dobrá odrazivost tepelných paprsků a současně dobrá propustnost světelného záření. Řešení střechy zimní zahrady by mělo být takové, aby vyžadovalo minimální údržbu. Naštěstí údržbu šikmých střech částečně řeší venkovní déšť.

Větrání střechou lze zajistit posuvným střešním systémem. Střešní okna zimních zahrad většinou bývají na elektrický pohon, a tak stačí jen zmáčknout spínač a okno se samo otevře nebo zavře. Větrání zimní zahrady i v době vaší nepřítomnosti může obstarat ventilační jednotka, kterou tvoří teplotní čidlo, výkonný ventilátor a servomotor.

V zimní zahradě je nezbytné pravidelně větrat celoročně, aby se z prostoru odvedla vzdušná vlhkost. Správné větrání prostoru zimní zahrady by mělo být krátké, ale intenzivní. Do spodní části jedné strany zimní zahrady je možné také umístit ventilátor s tichým chodem, který nasává chladný venkovní vzduch. Takový systém nuceného větrání je velmi účinný.

Dobře navržená zimní zahrada využívá skutečnosti, že nízko nad obzorem stojící slunce může v zimě vniknout až hluboko do domu a prohřát obytné místnosti za velkými skleněnými plochami. Naopak v letním období skoro svislé záření slunce, které stojí vysoko, zastíní předsazené prostory a obytné místnosti v domě se pak nadměrně nepřehřívají. Zvláště v horkých letních dnech je však u zimních zahrad s výplněmi z izolačního reflexního skla zajistit také nějaký způsob vnějšího a vnitřního zastínění.

Už v minulosti se zimní zahrady staly symbolem blahobytu a i dne patří k nadstandardu bydlení. Dnes může zimní zahrada symbolizovat společenské postavení, ale také ekologické povědomí toho, kdo si ji pořizuje. Pořízení zimní zahrady rozhodně není levnou záležitostí. Můžete ji pořídit za několik set tisíc korun, ale v luxusnějších variantách může pořizovací hodnota vyskočit i na jeden milion korun.

-ar-

Foto: archiv firem Montplast, Albo, ALkonstrukce.cz, Madekop

Články s podobnou tématikou:
Zimní zahrada Four Seasons - oáza klidu, pohody a odpočinku
MONTPLAST - specialista na zimní zahrady a zastřešení bazénů
Jaké rostliny jsou vhodné do zimních zahrad
Pěstování sukulentních bonsají
Fóliové kryty a fóliovníky k ochraně i rychlení
Zimní zahrady jsou nadčasové

Firmy z tohoto oboru naleznete v sekci
Zimní zahrady a skleníky, zasklívání lodžií